Rekonstrukce žst. Vsetín
V roce 2021 se naplno rozjela dlouho očekávaná rekonstrukce železniční stanice Vsetín a přilehlého traťového úseku ve směru Ústí u Vsetína. Stavba začíná v km 34,100 za dnes již zrušenou zastávkou Ústí u Vsetína a končí za žst. Vsetín v km 38,675. Před vlastní stavbou prošla rekonstrukcí v Ústí u Vsetína kolej č.1 (vlevo), včetně obnovy trakčních podpěr, tento rok byla zrekonstruována další část koleje č.1 v úseku Ústí - Vsetín v souběhu s řekou Bečva, kde proběhla sanace svahů, včetně vybudování odvodnění pod přilehlým vysokým svahem lemujícím celý modernizovaný úsek. V provozu zůstala kolej č.2, včetně napojení tratě Vsetín - Velké Karlovice. V současnosti je již kolej č.2 snesena, včetně výhybky napojující trať do Velkých Karlovic.
Na uvedených snímcích z vizualizace (zdroj: Správa železnic, MCO Olomouc, SUDOP PRAHA) je vidět kolej č.1, která již prošla rekonstrukcí v roce 2016 a výhledový stav zmodernizované kolej č.2, která je v současnosti snesena (snímek vlevo), další dva snímky dokumentují jednotlivé etapy, tedy původní stav po roce 2016 (snímek uprostřed) a přípravné práce podél koleje č.2 (nové podpěry trakčního vedení a vysekání vegetace na svahu) - snímek vpravo:
AKTUÁLNÍ STAV
Protože se v letošním roce práce soustředily především na úsek Ústí u Vsetína - Vsetín, podíváme se podrobněji na tuto část stavby a aktuální stav rozpracovanosti (popis a fotografie seřazeny od začátku stavby). Na vlastní stanici se podrobněji podíváme příští rok, kdy se hlavní práce přesunou na Vsetín. Po shrnutí prací uskutečněných především v letošním roce je za článkem malý bonus v podobě dobových fotografií:
Úsek: začátek stavby - most
km 34,100 - km 34,748 (Ústí u Vsetína)
361.127 Ústí u Vsetína (27.8. 2022) - aktuální stav, vytrhaná kolej č.2 - v její poloze staveništní komunikace k mostu
Ústí u Vsetína - provizorní přístup k mostu v km 34,748 (27.8. 2022)
Ústí u Vsetína - snesený most přes komunikaci (4.8. 2022)
Ústí u Vsetína - vsetínské opěry mostu v km 34,748 (27.8. 2022)
Ústí u Vsetína - detail výztuže úložného prahu mostu (27.8. 2022)
Úsek: mezi mosty (km 34,748 - km 34,978)
(Ústí u Vsetína)
V obci Ústí u Vsetína se nachází hned několik železničních mostních objektů, výše popisované mosty přes komunikaci I/57 a železniční mosty přes řeku Senice, kde jsou hned tři mostní konstrukce vedle sebe. Dvě na hlavní trase Horní Lideč - Vsetín (příhradové konstrukce s dolní mostovkou) a most na trati Vsetín - Velké Karlovice (plnostěnná konstrukce s dolní mostovkou). Naposledy zmiňovaný most momentálně slouží jako staveništní příjezd na stavbu. Most byl původně příhradový, v polovině 80´let byl však snesen a nahrazen plnostěnným (viz. foto níže).
Úsek železniční tratě mezi silničními mosty a mosty přes Senici je veden na náspu, po obou stranách bude vybudována protihluková zeď (dále PHS). Vpravo jsou již vybudovány sloupky PHS, vlevo bude realizována při výluce 1. traťové koleje v následujících letech. Vpravo trati je vidět jednokolejná trať směr Velké Karlovice.
Ústí u Vsetína - úsek mezi mosty, vpravo zárodek protihlukové zdi (27.8. 2022)
Ústí u Vsetína - přemostění řeky Senice v km 34,978 (27.8. 2022)
Ústí u Vsetína - most v koleji č.2, bez mostnic, kolej je zde v oblouku a převýšení (27.8. 2022)
Most přes Senici na železniční trati Vsetín - Velké Karlovice v porovnání dnes a přes 35 lety:
Úsek: most v km 34,978 - žst. Vsetín (mimo)
Úsek Ústí u Vsetína - Vsetín je celý veden ve stísněném prostoru mezi korytem řeky Bečva a přilehlými kopci. Momentálně zde probíhá sanace opěrné zdi podél Bečvy, následovat budou práce na železničním spodku a svršku. Doprava by se sem měla vrátit (zprovoznění koleje č.2) v prosinci letošního roku, kdy se opět zapojí i trať směr Velké Karlovice.
Ústí u Vsetína - přemostění místní komunikace v km 35,370 (27.8. 2022)
Sanace opěrné zde podél Bečvy, vlevo nedávno dokončená rekonstrukce koleje č.1
žst. Vsetín
Vlastní stanice Vsetím by měla projít velkou proměnou, která bude znamenat pro cestující zcela zásadní změnu. Zmizí výpravní budova, která nevyhovovala provozu už desítky let (malé prostory, v zimě nevytápěné...), nevyhovující úrovňový přístup k vlakům neumožňující plnohodnotný provoz stanice, nízká nástupiště...
Nově budou zřízena nová ostrovní nástupiště s mimoúrovňovým přístupem, nová odbavovací hala... Kolejové úpravy ve stanici přijdou na řadu až příští rok, momentálně se budují základy nové odbavovací haly a práce se soustředí především do úseku Ústí u Vsetína - Vsetín (viz. výše).
Video popisující celou stavbu je ke zhlédnutí zde.
V současnosti se ve stanici Vsetín pouze vytrhaly vedlejší koleje, která překážely při stavbě pozemních objektů a kabelových tras. Hlavní práce na kolejišti, nástupištích a podchodech jsou naplánovány na příští rok. Momentálně probíhají práce na novém terminálu, který bude sloužit jak vlakové, tak i autobusové dopravě. Výkopové práce byly ukončeny a v současnosti probíhají práce na zakládání stavby. Byly provedeny podkladní betony a připravuje se montáž výztuže do budoucí základové vany. V polovině příštího roku by měla budova již sloužit cestujícím:
Základy nové odbavovací haly (3.6. 2022)
Zcela nedůstojné prostory pro odbavování cestujících brzo nahradí nový dopravní terminál. Desítky let neutěšený stav interiéru dokumentují snímky níže:
Pohled do minulosti:
Ústí u Vsetína
Spodní (valašská) větev hlavního tahu na Slovensko byla svého času jedna z nejzatíženějších tratí v síti ČSD. Osobní doprava dálkových spojů byla v 80´ letech minulého století (popisované období 1980 - 1990) oproti nákladní dopravě v naprosté menšině. Pouze dva rychlíky na Slovensko a zpět tahané pražskými lokomotivami E499.2 (150/151), případně E499.1, mezi tím osobní vlaky tahané olomouckými Bobinami E499.0 nebo bohumínskými Pantografy EM488.0 (460). Zbytek tvořila nákladní doprava, které dominovaly šestikoláci E669.2 (182). Ty zde zajišťovaly i postrkovou službu ze Vsetína do Střelné. Zpět na Vsetín se pak postrkové lokomotivy vracely ve většině případů sólo, kde na ně už netrpělivě čekal další nákladní vlak. Kromě šestikoláků se občas na čele vlaků objevila spišská Dvojička E479.1 (131), na "poštovních raketách" pak ostravské Bobiny na Mn vlaku do Bylnice pak jednou denně Sergej T679.1 (781).
Samozřejmě nesmím zapomenout ani na každodenní pár dvacetivozových sovětských rychlíků Dukla, které vozily lokomotivy E499.2 (na postrku z Púchova s dvojicí lokomotiv E469.1/nově 121) a o polovinu kratší Slovakia, ty vozily slovenské Bobiny. To vše je samozřejmě už minulostí a z přetížené tratě je "polomrtvá" dvoukolejka, kde se prohánějí přes den každé dvě hodiny Valašské expresy, v osobní dopravě "recyklované" motorové jednotky dopravce Arriva a zcela výjimečně nákladní vlak.
Pokud se podíváme na infrastrukturu té doby, celá trať ze Vsetína do Púchova byla vybavena pouze mechanickými návěstidly, což značně podvazovalo propustnost tratě. Mnohdy se na výše popisovaném úseku v Ústí u Vsetína nákladní vlaky mířící na Slovensko (stoupáním přes 10 %.) měly problém rozjet. Dorozumívání pomocí houkaček šestikoláků se několik minut rozléhalo údolím, než se pomocí těchto signálů strojvedoucí obou lokomotiv sladili a vlak se dal do pohybu. Dnes už ne úplně pochopitelná věc, jako je dorozumívání mezi strojvedoucími vlakové a postrkové lokomotivy pouze zvukovými signály. Nastal i případ, kdy se nepodařilo nahodit sběrač postrkové lokomotivy při zastavení vlaku u mechanického návěstidla na trati. Strojvedoucí vlakové lokomotivy se snaží po postavení návěstidla na volno vlak rozjet, to ale netuší, že má postrková lokomotivy problém, nemá se to jak dozvědět. Nakonec se i tak vlak po mnoha pokusech se hnout z místa rozjel i bez pomoci postrkové lokomotivy. Tentokrát se to obešlo bez roztrhnutí vlaku, což zde tehdy nebylo nic neobvyklého.
Železniční svršek zde tvořily kolejnice S49 na dřevěných pražcích, které byly po 25 m stykované. Takže už zdálky se dalo poznat, jaký vlak se za chvíli objeví. Charakteristické přejíždění šestinápravových lokomotiv přes kolejnicové styky, jízda pantografu EM488.0 nebo zvonivé klapání sovětských vozů rychlíku Dukla přes styky... to vše zmizelo až na přelomu tisíciletí, kdy se kolejnice svařily v bezstykovou kolej.
Dobové fotografie:
Následující fotografie dokumentují provoz v Ústí u Vsetína (seřazeno dle data pořízení snímku). Níže je pak několik záběrů ze stanice Vsetín:
Nesmrtelné pantografové jednotky EM 488.0 (460) začaly zajišťovat dopravu na Valašsku z Hranic na Moravě do Púchova v roce 1977. Můžete se tam s nimi svézt i dnes, ale pouze z Hranic na Moravě (Přerova) do Vsetína. Tyto původně zeleno-krémové jednotky vyrážely pravidelně před 10 hodinou ze Vsetína do Púchova, zpět na Vsetín pak přijížděly odpoledne. Další oběh měla jednotka večer po 18 hodině do Púchova a před 22 hod přijížděla zpět na Vsetín. Jednotky měly domovské depo v Bohumíně.
EM488.0005 Ústí u Vsetína (20.8. 1984)
Postrkové lokomotivy se po odvěšení v tunelu ve Střelné, kde se láme táhlé stoupání ze Vsetína, hned vracely sólo zpět na Vsetín. Čekat na další odvěšenou lokomotivu v Horním Lidči nebyl čas, protože v žst. Vsetín už čekal další nákladní vlak na postrk. Ten zajišťovaly olomoucká šestikola, nejčastěji se zde točily lokomotivy E669.2104, 2105, 2107, 2108, 2109 a 2121:
E669.2121 Ústí u Vsetína (27.8. 1984)
Olomoucká lokomotiva E669.2085 s nákladním vlakem ze Slovenska klesá směrem na Vsetín, většinou došlo k přepřahu na českotřebovský "jedničkový" šestikolák buď v Olomouci a nebo až v České Třebové, dál "dvojková" šestikola běžně nezajížděla.
E669.2085 Ústí u Vsetína (29.8. 1984)
Běžný obrázek v tehdejší době v Ústí u Vsetína, šestikolák E669.2051 na čele nákladní soupravy, na konci postrková lokomotiva E669.2
E669.2051 Ústí u Vsetína (29.8. 1984)
Postrková lokomotiva se vrací zpět na Vsetín, zde od zastávky Ústí u Vsetína, kde je "stahovačka", ještě výběhem po spádu se staženými sběrači. Lokomotiva prošla na konci roku 1984 opravou v ŽOS Vrútky, kde přišla o své smaltované tabulky, původní velký mosazný znak Škoda a byly ji osazeny všechny cedule lité:
E669.2107 Ústí u Vsetína (29.8. 1984)
Na začátku roku 1985 nahradily na několik měsíců běžně turnusované ostravské Bobiny v čele "poštovních raket" tehdy zánovní lokomotivy ES499.1 první série.
ES499.1003 Ústí u Vsetína (20.2. 1985)
Ne úplně běžná situace, samotný šestikolák ze Vsetína směr Slovensko. Běžný obrázek samotné lokomotivy byl v opačném směru, kdy se vracely postrkové lokomotivy na Vsetín. Jedná se o košický stroj, který zastavil u oddílového mechanického návěstidla:
E669.2084 Ústí u Vsetína (30.7. 1985)
Další z postrkových strojů se vrací zpět na Vsetín, jedná se o první lokomotivu z poslední série vyrobených lokomotiv 2104 - 2168, která měla všechny dveře do kabiny otvírací. Běžné bylo mít otvíratelné v kabině pouze levé dveře, tedy u pomocníka strojvedoucího:
E669.2104 Ústí u Vsetína (3.8. 1985)
Osobní vlaky mezi Hranicemi na Moravě a Púchovem zcela v podání olomouckých Bobin a bohumínských panťáku, zde se vrací osobák z Púchova do Vsetína.
E499.0061 Ústí u Vsetína (3.8. 1985)
Od roku 1985 (po návratu ze ŽOS Vrútky) měla lokomotiva již všechny tabulky a štítky lité, vpravo mechanické návěstidlo pro směr Valašská Polanka (Horní Lideč):
E669.2107 Ústí u Vsetína (3.8. 1985)
Výjimečná situace, kdy se samotná slovenská Dvojička vydala na Moravu. Běžně tyto lokomotivy dopravovaly nákladní vlaky ze Slovenska do stanice Lhotka nad Bečvou, kde ji vystřídal šestikolák, pak Dvojička převzala nákladní vlak z opačného směru a odjela zpět na Slovensko.
E479.1077 Ústí u Vsetína (5.8. 1985)
Na, ne úplně kvalitním, snímku je zachycena nákladní olomoucká lokomotiva E669.2, jako náhrada za pravidelně nasazované Bobiny ze stejného depa. Tyto náhrady byly zcela výjimečné:
E669.2071 Ústí u Vsetína (13.8. 1985)
Podvečerní návrat osobního vlaku z Púchova. Rozjezd ze zastávky Ústí u Vsetína v místě, kde je dnes začátek právě probíhající stavby.
E669.2071 Ústí u Vsetína (13.8. 1985)
Někdy za "pražskou dvojku" E499.2 zaskakovala na podvečerním Detvanu její starší sestra E499.1, zde je zachycena jedna z posledních lokomotiv této řady v polomáčené verzi bez výstražných prvků na čelech.
E499.1044 Ústí u Vsetína (25.8. 1985)
Zpožděný podvečerní rychlík Detvan, kterého zachraňuje postrkové šestikolo E669.2104 po poruše pražské rychlíkové lokomotivy E499.2007. Deštivý a ne zcela kvalitní snímek, leč zajímavý svým obsahem.
E669.2104 Ústí u Vsetína (26.8. 1985) - společně s E499.2007
Kvůli výluce první traťové koleje jede dopolední osobní vlak po druhé koleji, zde se rozjíždí ze zastávky Ústí u Vsetína směrem do Púchova, aby se po obědě vydal zpět z Púchova do Hranic na Moravě.
EM488.0004 Ústí u Vsetína (1.7. 1986)
V roce 1986 ještě probíhala výroba průmyslových lokomotiv T448.0 v ČKD Praha. Zde je zachycena jedna nově vyrobená za vlakovou lokomotivou, která ji dopravovala do některého průmyslového závodu na Slovensku. Za povšimnutí stojí vzhled šestikoláka E669.2106, který byl opatřen nátěrem s žlutým pruhem šířky 600 mm, který se začal masivně na vozidla aplikovat až o několik let později.
E669.2106 Ústí u Vsetína (3.7. 1986) společně s 740.903
Podvečerní nákladní vlak na Moravu dopravovala většinou žilinská šestikola, zde je zachycena lokomotiva E669.3022 po opravě v ŽOS Vrútky v tehdy klasické nátěru, tedy s úzkým výstražným pruhem šířky 300 mm na čele.
E669.3022 Ústí u Vsetína (4.7. 1986)
Jeden ze dvou pravidelných rychlíků vedených ze Slovenska přes Vsetím do Prahy. Zde podvečerní Detvan ze Zvolena (přepřah v Martině):
E499.2016 Ústí u Vsetína (22.8. 1986)
Opět jeden snímek z netradičního výkonu, kdy jede samotná lokomotiva ze Vsetína směrem do Horního Lidče. Běžně byly k vidění samotné lokomotivy ve směru z Horního Lidče (návrat postrkové lokomotivy).
E669.2154 Ústí u Vsetína (25.6. 1988)
Šestikolák zařazený na konci nákladního vlaku směřujícího na Vsetín z Horního Lidče. Tentokrát se nejedná o postrkový stroj, ale jen o návrat lokomotivy běžně tahající nákladní vlaky.
E669.2145 Ústí u Vsetína (26.6. 1988)
Dopolední spoj do Púchova vyčkává na návěst volno před zastávkou Ústí u Vsetína. Za povšimnutí stojí stykovaná kolej, která zde byla v celém úseku až do Púchova, bezstyková kolej zde byla zřízena až na přelomu tisíciletí.
EM488.0004 Ústí u Vsetína (26.6. 1988)
Jeden z mála obrázků zastávky Ústí u Vsetína, kde už dnes vlaky nezastavují. Důvodů je hned několik, vetší vzdálenost od obce, minimální zájem cestujících, ale především absence dostupného mimoúrovňového přístupu od obce k nástupištní hraně u druhé traťové koleje.
460.004 zastávka Ústí u Vsetína (26.6. 1988)
Protože opravny pro většinu elektrických a motorových lokomotiv byly na Slovensku, jejich přeprava z českých dep se většinou odehrávala přes Valašsko. Zde je přeprava do ŽOS Zvolen, elektrické lokomotivy se opravovaly v ŽOS Vrútky:
753.330 mířící do ŽOS Zvolen společně s T448.0534, v době, kdy zbývalo mechanickým návěstidlům podél trati už jen několik dní života (24.7. 1990)
Běžný obrázek tehdejší doby, přeprava lokomotiv do Sovětského Svazu. Souprava byla většinou tvořena šestikolákem na čele soupravy, pak ochranným vozem, nově vyrobenou elektrickou škodováckou lokomotivou ČS7 nebo ČS8 s vozy naloženými širokorozchodnými podvozky, následovalo cca 4 - 5 lokomotiv ČME3, mezi nimi pak ochranné vozy a zbytek tvořily mrazírenské vozy plné mraženými potraviny, někdy byly v soupravě ještě zařazeny plošinové vozy s tramvajemi nebo trolejbusy.
ЧMЭ3-7081 Ústí u Vsetína (27.7. 1990)
Šestikolák E669.2154, krátce po návratu z opravy v ŽOS Vrútky, již v novém barevném schématu s pruhem šířky 600 mm a již s nový označením 182.154, jako náhrada za Bobinu řady 140 na osobním vlaku z Púchova do Hranic na Moravě.
182.154 Ústí u Vsetína (28.7. 1990)
Lokomotivy řady 363 se na trati v popisovaném období běžně nevyskytovaly, výjimkou bylo jejich nasazení na "poštovní rakety" v roce 1985, kdy na nějaký čas nahradily ostravské Bobiny (viz. foto výše).
363.027 Ústí u Vsetína (2.8. 1990)
Návrat postrkového šestikoláku zpět na Vsetín, tentokrát výjimečně na konci nákladního vlaku. Zde je ještě lokomotiva zachycena s původními smaltovanými tabulkami, které za několik měsíců nahradilo lité, již nové číslo 182.104.
E669.2104 Ústí u Vsetína (2.8. 1990)
Návrat olomouckých šestikol z Horního Lidče E669.2105 (na čele) + E669.2100 a E669.2099. Na konci se přepravuje žilinský motorový vůz M262.0189 do ŽOS Šumperk.
M262.0189 Ústí u Vsetína (6.8. 1990) - vlaková E669.2105 + E669.2100 + E669.2099
Léto roku 1990 znamenal konec mechanických návěstidel v úseku Vsetín - Horní Lideč a spuštění autobloku až do Střelné. Úsek ze Střelné do Púchova zůstal bez úprav zabezpečovacího zařízení, mechanická návěstidla zde sloužila ještě několik dalších let.
Pokácené mechanické návěstidlo na přilehlém kopci pro směr Horní Lideč (1.9. 1990)
Počet nákladních vlaků směrem na východ byl přeci jen větší, než v opačném směru. Návrat hned tří lokomotiv E669.2, které vyčkávají na volnou (již světelnou) návěst před mostem přes řeku Senice.
E669.2051 Ústí u Vsetína (4.9. 1990) - společně s E669.2085 + E669.2071
Škodovácká lokomotiva ČS7 zařazená v nákladním vlaku, který směřuje do Sovětského Svazu, před a za lokomotivou ochranné vozy naložené širokorozchodnými podvozky a další příslušenství lokomotivy (čelními pluhy, sběrače...). Dokompletování se uskutečnilo v žst. Haniska, kde začíná širokorozchodná trať na Ukrajinu. S ohledem na výšku lokomotivy a jiný rozchod jede lokomotiva na přepravních podvozcích.
ČS7-250 Ústí u Vsetína (4.9. 1990)
V roce 1993 už byl proti předchozím rokům znát pokles přepravy zboží na železnici a to především východním směrem. Počet postrkových lokomotiv se na tomto rameni výrazně snížil a tak se zde začaly na postrku objevovat i různé další olomoucké lokomotivy než jen výše popisované, které už běžně tahaly vlaky po celé střední/severní Moravě.
182.073 Ústí u Vsetína (4.7. 1993)
Rychlíky směřující z Čech na Slovensko byly mnoho let především v režii pražských lokomotiv, případně žilinských Bobin. Na začátku devadesátých let a pak po rozdělení republiky v roce 1993 se situace změnila a podvečerní spoj ze Slovenska již nejel do Prahy přímo, ale s úvratí v Přerově, kde byla bohumínská lokomotiva řady 162 vystřídána za pražskou "dvojku" řady 150.
162.036 Ústí u Vsetína (4.7. 1993)
U nás se Bobiny v běžném provozu již moc nevyskytovaly, na Slovensku však byly v roce 1997 běžně turnusovány. Někdy se podívaly i za hranice. V letech 1980-90 to byl naprosto běžný obrázek.
140.079 Ústí u Vsetína (4.7. 1997) - R 242
Dříve výlučně postrková lokomotiva E669.2104 (182.104) se vrací s nákladním vlakem z Horního Lidče na Vsetín. Strojvedoucí Karel Ž. mne nikdy nezapomenul pozdravit, když mne zahlédl.
182.104 Ústí u Vsetína (4.7. 1997)
Poklidný listopadový slunečný den v Ústí u Vsetína, výrazný pokles nákladní dopravy je patrný nejen v četnosti nákladních vlaků, ale i délce souprav, které již nepotřebují postrk a tak "jedničkový šestikolák" z České Třebové, který se dříve na Valašsko běžně nepodíval, táhne svou soupravu bez přepřahu až do Horního Lidče.
181.132 Ústí u Vsetína (8.11. 1998)
A to už je téměř současnost, dvousystémové lokomotivy zcela ovládly expresy na Slovensko, kam se dnes už stejnosměrné lokomotivy vlastní silou nepodívají, protože je žst. Púchov již přepnuta do střídavé trakce.
350.013 Ústí u Vsetína (30.7. 2021)
Pohled do minulosti:
Vsetín
Železniční stanice Vsetín byla vždy pro nástup/výstup cestujících nevhodně koncipována. Absence nástupišť se zpevněnou hranou ve výšce alespoň 300 mm nad temenem kolejnice v kombinaci s vnějším obloukem je pro cestující stále nepříjemnou komplikací. Do poloviny osmdesátých let zde byla jen sypaná nástupiště, která byla později doplněna nástupištní deskou K145. To sice pomohlo tomu, že se sypaná hrana nebortila do koleje, ale i přesto nástup do vlaku, nejen v obloukové části stanice, zůstával pro mnohé velkou překážkou. Tento stav je zde až do dnešních dnů, což by se mělo ale příští rok změnit a ve stanici by měla být zřízena mimoúrovňová ostrovní nástupiště s pevnou hranou ve výšce 550 mm nad temenm kolejnice. V následující fotogalerii je několik snímků stanice z minulosti (seřazeno dle data pořízení snímku):
V roce 1992 přešly z Ostravy do olomouckého depa všechny zdejší lokomotivy E499.3 (3041-3048). Přes Vsetín tahaly podvečerní rychlík Vsacan do Žiliny s návratem v ranních hodinách a to v úseku Přerov - Žilina a dále osobní vlaky Hranice na Moravě - Púchov. Zajímavostí bylo, že měly ještě původní tabulky s označením E499.3 a to v době, kdy platilo již téměř 5 let nové značení lokomotiv.
E499.3046 Vsetín (9.9. 1992)
V rámci oslav tratě byla v žst. Vsetín uspořádána výstava lokomotiv, které se účastnila i pražská rychlíková lokomotiva 150.009, po ukončení výstavy odjela společně s mladší sestrou 162.020 domů.
150.009 Vsetín (1.7. 1995)
Osobní vlaky ze Vsetína do Púchova byly v posledních desetiletích v režii olomouckých Bobin, po rozdělení státu se situace v nasazovaní hnacích vozidel různě měnila, v roce 1994 zde byla zachycena na čele osobního vlaku slovenská bobina 140.059:
140.059 Vsetín (15.10. 1994)
Někdy se mimořádně do Prahy na rychlíku vydala jako náhrada za českou turnusovanou lokomotivu slovenská Bobina, zda je zachycena při návratu zpět domů za pražskou lokomotivou 150.002 Bobina 140.068:
150.002+140.068 Vsetín (14.10.1994)
Posun na nádraží na Vsetíně zajišťovaly spoustu let Karkulky T444.1, dlouhá léta zde byly k vidění lokomotivy T444.1001 a 1002, které většinou posunovaly hned před výpravní budovou vozy z vlečky Zbrojovky (závodní dráha do Jasenice) nebo vozy se dřevem a ostatním materiálem na přilehlém nákladišti, dříve zajížděly také ze Vsetína do Velkých Karlovic. Zde je zachycená již jiná karkulka, konkrétně 725.214:
725.214 Vsetín (15.10. 1994)
Zimy bývaly na Valašsku vždy bohaté na sníh. Zde jsou v zimě roku 1995 zachyceny již místo Bobin novější lokomotivy řady 162, které se postaraly o osobní dopravu směr Horní Lideč (Púchov), v pozadí motorák do Velkých Karlovic:
162.057 Vsetín (18.1. 1995)
Běžný obrázek manipulačního vlaku s lokomotivou 742, který si můžete takto vyfotit i v dnešní době. Zde je zachycena po opravě lokomotiva 742.072:
742.072 Vsetín (27.9. 1996)
Cestování na Valašsko vlakem je poslední roky poznamenáno nejen z dnešního pohledu ne zcela vyhovující infrastrukturou ve stanici Vsetín, ale také rozhodováním Zlínského kraje, jak při výběru regionálního dopravce (kdy hlavním kritériem je cena), tak tvorbou jízdního řádu, kdy na sebe jednotlivé spoje na Vsetíně nenavazují a jen o několik minut odjíždí před příjezdem Expresu od Prahy. Článek popisující stav z minulého grafikonu (téměř beze změn platí i tento rok) je zde. Snad se tato situace po dokončení stavby změní k lepšímu a investice do infrastruktury neznehodnotí rozhodování Zlínského kraje.
