Stéblová – Opatovice nad Labem, 3.část
Po třinácti letech od zahájení prací na přípravné dokumentaci byla koncem roku 2015 uvedena do provozu 1. stavba zdvoukolejnění tratě Pardubice – Hradec Králové v úseku Stéblová (včetně) – Opatovice nad Labem (mimo). Na rozdíl od předchozích fotoreportáží, které dokumentovaly průběh stavby (ze dne 30.8. 2014 a 15.1. 2015) se nyní podíváme na stavbu z pohledu průběhu projekčních prací:
Souběžně s dokončováním projektu padlo na základě zpracované Studie proveditelnosti a následných konzultací s poradenskou firmou Jaspers rozhodnutí investora o plném zdvoukolejnění železniční tratě mezi Pardubicemi a Hradcem Králové, ač doposud bylo počítáno na dlouhou dobu pouze s úsekem Stéblová – Opatovice nad Labem. Změna náhledu znamenala úpravu řešení výjezdu ze ŽST Opatovice nad Labem směrem na Hradec Králové, a tím i celé stanice. Protože však o konkrétní podobě zdvoukolejnění směrem na Hradec Králové nebyla úplně jasná představa, rozhodl investor o rozdělení stavby a přesunutí řešení ŽST Opatovice nad Labem do navazující stavby. To znamenalo přenést drážní technologie z plánovaného nového provozního objektu v ŽST Opatovice nad Labem do technologických domků na zastávce Opatovice nad Labem. V prvním pololetí roku 2013 se upravoval projekt a začínalo být zřejmé, že při trvání požadavku na spolufinancování stavby z OPD1 s ukončením v roce 2015 se čas na realizaci stavby zkracuje.
Nezanedbatelnou záležitostí k řešení byl též název nové železniční zastávky v Opatovicích nad Labem. Již od přípravné dokumentace bylo navrženo řešení, kdy stávající ŽST Opatovice nad Labem nebude z důvodu nedostatku prostoru pro umístění ostrovního nástupiště dále využívána pro cestující a v Opatovicích nad Labem se vybuduje nová zastávka blíže obci. Název zastávky byl navržen Opatovice nad Labem zastávka. Název prošel územním řízením. Během rozhodovacího procesu o názvu zastávky obec náhle s návrhem nesouhlasila a požadovala pro novou zastávku název Opatovice nad Labem. Obci bylo vyhověno a zároveň došlo k přejmenování stávající železniční stanice na v historii již používané Opatovice nad Labem-Pohřebačka.
Souběžně se stavebním řízením běžela soutěž na zhotovitele stavby. Zájemci z řad zhotovitelů se činili, během soutěže projektant odpověděl na více než 120 dotazů. Nejúspěšnějším zájemcem o realizaci stavby se stala firma SKANSKA a.s.
Když už bylo jasné, že časový harmonogram z projektu vzal za své a stavba nezačne na podzim roku 2013, vyčlenil investor do samostatné zakázky kácení lesní a mimolesní zeleně. Kácení proběhlo v březnu 2014. Pro ocenění kácení se v projektu použil třídník SŽDC se sníženými cenami, vysoutěžená cena byla i přesto ve výši cca 2 % ceny očekávané. Což neušlo pozornosti kontrolních orgánů, které požadovaly vysvětlení rozdílu. Vítězná firma měla zájem o dřevní hmotu, zabývá se štěpkováním po celé republice s následným prodejem producentům energie, kácení je pro ni vedlejší činnost, třídník SŽDC nezná.
Kácení se neobešlo bez dramatických okamžiků, kdy i přes řádné povolení kácení chránili občané v jedné lokalitě dřeviny vlastními těly, naštěstí bez zranění, mediální pozornosti a s následnou dohodou.
Stavba měla připravenou plochu, stavební povolení, vybraného zhotovitele. Dne 3.6.2014 proběhlo předání staveniště a stavba byla oficiálně zahájena. Pozdějším zahájením zhotovitel přišel o přípravnou fázi a hlavně o první možnou úplnou výluku v květnu 2014, jednu ze dvou po dobu stavby, kdy nejezdí uhelné vlaky do elektrárny Opatovice. Zhotovitel byl tedy nucen upravit harmonogram z projektu.
Stavba probíhala standardně, s obvyklým sledem prací. Nejprve byla vybudována a zprovozněna nová druhá kolej v úseku Stéblová – Odbočka ELNA, následně byla rekonstruována první kolej ve stejném úseku, byla vybudována druhá kolej v úseku Odbočka ELNA – Opatovice nad Labem a rekonstruována první kolej.
Velký zájem odborné veřejnosti vzbudila pokládka výhybky J60 1:26,5-2500 umožňující rychlost 120 km/hod v odbočném směru na jižním zhlaví ŽST Stéblová. Na staveniště přilákala mnoho zájemců, kteří chtěli vidět výjimečnou technickou záležitost na vlastní oči. Nicméně použití výhybky bude pravděpodobně časově omezené, při plánovaném zdvoukolejnění do Pardubic výhybka pozbude svoji funkci rychlého napojení jednokolejné na dvoukolejnou trať a bude vyjmuta.
Ač se pohybujeme v rovinaté Polabské nížině s poměrně jednotvárným geologickým podložím, příroda připravila při zakládání tělesa železničního spodku některá překvapení. Písčité zeminy nebyly úplně jednolité, jak se zdálo z provedeného geotechnického průzkumu, místy byly jílovité, místy stejnozrnné, muselo se přistoupit ke zlepšování zemin. Nad očekávání byla též hloubka prorůstání stávajícího násypu rostlinným kořenovým systémem, kde bylo nutné odtěžit větší rozsah humózních vrstev.
Stavba leží částečně v ochranném pásmu I. stupně vodního zdroje. Požadavky z projektu na činnost v ochranném pásmu byly zhotovitelem dodrženy. Po dobu stavby byly prováděny kontrolní odběry a rozbory vody z čerpacích vrtů, které prokázaly neovlivnění podzemních vod stavbou.
Během stavby zhotovitel provedl výluhové zkoušky na uvažované hydroizolace podchodu v Čeperce ležícího v ochranném pásmu. Jako jediná možná k použití se ukázala fóliová izolace používaná k izolování objektů přicházejících do styku s pitnou vodou, nakonec byla i přes vyšší náklady použita.
Na podnět Odboru dopravy Krajského úřadu Pardubického kraje se v průběhu realizace stavby prověřovala možnost použití nízkých protihlukových stěn, i když už byla realizována cca polovina klasických protihlukových stěn. Výsledek prověření byl negativní, a to hlavně kvůli bezpečnosti a nedořešeným legislativním otázkám. O stavbu se zajímala média, ať už v pozitivním či negativním smyslu. Vyšlo několik článků v regionální příloze celostátního tisku i v regionálních periodikách. Krátké reportáže se objevily i v televizi.
I přes počáteční tříměsíční časový handicap dokázal zhotovitel uvést do provozu dvoukolejnou železniční trať v listopadu 2015. Dokončení stavby bylo sice prodlouženo do května 2016, ale na jaro 2016 připadá pouze dokončení PHS, vegetační úpravy, dokončení obnovy komunikací po stavbě a administrativní ukončení stavby.
